1. Jak je vzácné ono štěstí,
přítele, že v Kristu mám,
v modlitbě smím k němu nésti
všechno, čím jsem zraňován.
Marně jitřil jsem svou ránu,
snášel marně mnohý žal,
vše jen proto, že jsem k Pánu
v tísni svojí nespěchal.
2. Cokoli tě rmoutí, tíží,
břímě tvých neb cizích běd,
směle ať tvé oko vzhlíží
na modlitbě k Pánu hned.
Kde se najde v širém světě
přítel rovný Ježíši?
Šťasten buď, vždyť Kristus zve tě,
prosbu tvoji vyslyší.
3. „Pojďte ke mně, unavení,“
říká Pán všem lkajícím.
Proto jděte bez prodlení,
na modlitbě mluvte s ním.
Obraťte se k svému Pánu
jako přítel k příteli,
mluvte s ním, On mnohou ránu
na modlitbách zacelí.